Jó, přesně tak to dnes bylo. Snažím se tady vysedět automatické rozesílání Plandání směrem k vám a ani snad nechci vědět, kolik času jsem strávila tím, že jsem stejně nic nevytvořila.
Unavená z toho všeho jsem si k sobě přitáhla svůj plandací skicák a nalistovala v něm další námět k plandání. Ten vymyslela Vendulka z pytle.
Sice jsem nenašla klasické křídy a ani vhodnou zeď (jak znělo zadání), ale hodně mi to pomohlo. Nevím, jak to máte vy, ale mě tvoření vždycky zaručeně zklidní.
Zvednout se, když se něco nedaří a udělat si čas pět minut na něco, co by vás samotné nenapadlo a vlastně by vám to zpočátku připadalo jako možná ne úplně dobrý nápad, nebo jako totální bláznivina, jako něco, na co už nemáte věk, "to je pro děcka".
No a to je právě ono!
- Zkuste si zažít znovu stav bez tíže, bez strachů, bez limitů, bez zbytečného rozmýšlení.
- Užijte si čas naplno, ne jen napůl.
- Ponořte se do toho, čím se zrovna zabýváte a úplně se v tom porochněte.
Upřímně, kdy jste tohle naposledy zažili? Kolik času denně věnujete jen sami sobě a svým pocitům? A uměli byste to ještě?
Jak? Třeba plandavě.
Nebo se jen nechte nést na vlně sdílení zážitků z tvorby a skočte se podívat do skupiny.
